Co se starým, poškozeným zateplovacím systémem? | Bydlet v panelu

Jak sanovat vnější kontaktní zateplovací systémy

Příčinou poruch vnějších kontaktních zateplovacích systémů je především nekvalitní provedením základní vrstvy – hlavně nedostatečný přesah skleněné síťoviny při napojování a její špatné umístění v základní vrstvě, kdy se síťovina nenachází v třetině tloušťky základní vrstvy od horního povrchu. Často jsou v těchto špatně umístěné nebo nedostatečně velké diagonální výztužné příložky na rozích otvorů, případně chybí úplně. Další příčinou může být příliš tmavá omítka s nízkým koeficientem odrazivosti nebo netěsné napojení zateplovacího systému na klempířské konstrukce parapetů či atiky.

Praskliny je možné opravit nátěrovým nebo stěrkovým sanačním systémem. První jmenované řešení je velmi rychlé, jednoduché i ekonomické a spočívá pouze v přetření zateplovacího systému fasádní barvou. Hodí se však jen pro vlásečnicové praskliny do šířky 0,2 mm. V případě trhlin s šířkou 0,2 mm a více je třeba volit stěrkový systém. Jde o vytvoření nové armované stěrkové vrstvy s omítkou na původním podkladu.

Nevýhodou stěrkového sanačního systému v minulosti bylo snížení paropropustnosti vnějšího souvrství zateplení. Tímto nedostatkem však netrpí systém pro sanaci kontaktních zateplovacích systémů weber.therm Retec 700. Díky síti drážek v základní vrstvě, nízkému faktoru difúzního odporu μ = 12 a použité paropropustné omítce nedochází k výraznému snížení difúze vodních par vnějším souvrstvím sanovaného systému jako při přidání další základní vrstvy s běžnou omítkou.

Máte zatepleno, ale tloušťka už dnes nestačí?

Jak řešit sanaci zateplovacího systému v případě, že stávající izolace nemá dostatečnou tloušťku? Dříve se tloušťka izolantu zateplovacího systému pohybovala běžně mezi 5 a 8 cm. V důsledku rostoucích cen energií a zvyšování požadavků norem na obálku budovy je dnes tloušťka izolantu typicky 12 až 20 centimetrů.

Co tedy dělat s dříve namontovanými zateplovacími systémy s izolantem silným jen 3, 5 nebo 8 cm, které jsou z pohledu dnešních norem již nevyhovující? Určitě není problém zateplovací systém demontovat a odvést na skládku, uložení směsi polystyrénu a minerální vlny se zbytky cementového lepidla základní vrstvy, omítek a kusy plastových upevňovacích prvků však není ani ekologické, ani ekonomické. Je ale možné na stávající zateplení přilepit systém nový?

Záleží na tom, jaký je stávající zateplovací systém a zda se dá zjistit, co v sobě skrývá. U některých starých systémů lze najít jejich skladbu na základě archivované projektové dokumentace nebo stavebního deníku, u jiných ale nezjistíme vůbec nic. Pokud se nám to podaří, je třeba vzít v úvahu také kvalitu či nekvalitu provedené montáže – soudržnost podkladu, lepení na rámečky nebo na body, použité izolační desky, kotevní prvky a jejich rozmístění. Navíc není tak dlouho za námi doba, kdy montážní firmy nakoupily ty nejlevnější komponenty na trhu s vysvětlením, že lepidlo na obklady a dlažby do koupelny je přece úplně stejné jako lepicí a stěrková hmota na zateplovací systém, protože úplně stejně vypadá.

Z těchto důvodů je třeba provést důslednou diagnostiku stávajícího zateplovacího systému včetně podkladu. Důležité je posoudit jeho statickou způsobilost pro přitížení další vrstvou zateplovacího systému, a to především u obvodových plášťů panelových staveb ze sendvičových panelů, kdy je nezbytné zjistit, zda je vnější betonová skořepina dostatečně soudržná s nosným jádrem panelu. Pokud tomu tak není, musí být provedeno její dokotvení do nosného jádra obvodového panelu pomocí chemických kotev.

Jak postupovat a co je třeba provést?

1. Vizuální posouzení povrchu zateplovacího systému

• vzhled
• rovinnnost
• čistota
• napadení řasami, plísněmi
• soudržnost omítky (sprašování, křídování)
• trhliny
• mechanické poškození (proražení základní vrstvy)
• těsnost napojení zateplovacího systému na konstrukce ve fasádě (výplně otvorů, klempířské konstrukce – parapetní plechy, lemování atiky)

2. Ověření vnitřní skladby zateplovacího systému

Skladbu a stav jednotlivých komponentů a stav podkladu je třeba ověřit otevřenými sondami o rozměru zhruba 1 m². Přesný počet a umístění stanoví projektant. Je třeba prověřit:

• vnější souvrství (druh omítky, zrnitost omítky, tloušťka základní vrstvy, vyztužení základní vrstvy),
• kotvení zateplovacího systému (počet hmoždinek na čtvereční metr, použité kotevní schéma, typ hmoždinek – zatloukací, šroubové, plastový trn, ocelový trn, montáž – povrchová, zapuštěná) – ověření funkce výtažnou zkouškou,
• tepelný izolant (druh – EPS, minerální vlna, tloušťka desek, spáry mezi deskami, vazba),
• lepení izolačních desek na podklad (lepení na rámeček po obvodu a tři body do plochy, lepená plocha 40 % plochy desky, lepení na body),
• podklad zateplovacího systému (stopy po vlhkosti – zatékání, kondenzace vzdušné vlhkosti, plísně),
• podklad zateplovacího systému (soudržnost lepicí hmoty stávajícího zateplovacího systému s podkladem),

V případě, že se sondami zjistí, že zateplovací systém je lepený na body, nebo je lepená plocha menší než 40 % plochy izolační desky, je třeba provést demontáž starého zateplovacího systému a nalepení nového na původní podklad.

3. Ověření soudržnosti vnějšího souvrství (základní vrstvy s omítkou) k izolantu

Pro izolační desky z pěnového polystyrenu a lamely z minerální vlny s kolmou orientací vláken by hodnota soudržnosti měla být větší než 80 kPa. Měření se provede na vzorcích zateplovacího systému odebraných v místě sond provedených za účelem zjištění skladby systému. Pokud je izolant z desek z minerální vlny, které mají soudržnost 15 kPa, můžeme naměřit maximálně tuto hodnotu.

Pokud soudržnost vnějšího souvrství s izolantem nevyhoví, provede se (pokud to půjde) demontáž vnějšího souvrství. Po demontáži je třeba vizuálně posoudit stav hmoždinek (poškození vlivem stržení základní vrstvy) a izolantu (rovinnost, nerovnosti a poškození způsobené demontáží základní vrstvy) a rozhodnout, jestli není vhodnější provést celkovou demontáž zateplovacího systému. Pokud ne, provede se lokální vyspravení, případně lokální výměna desek izolantu a následně celoplošné přebroušení. Na takto připravený izolant lze nalepit a následně ukotvit nový izolant.

4. Prověření soudržnosti lepicí hmoty pro nový zateplovací systém na stávající omítce starého zateplení

Odtrhovou zkouškou je nutné zjistit, jestli zvolený typ lepicí hmoty vykazuje dostatečnou soudržnost se stávající omítkou. Jednoznačné určení druhu lepidla, které lze pro danou omítku použít, je zcela nezbytné. Je třeba si uvědomit, že nemusí jít o omítku pastovitou, ale třeba minerální, navíc natřenou fasádním nátěrem neznámé kvality, na které již nějakou dobu hlodal zub času. Musíme se rozhodnout, jestli použít cementovou, nebo disperzní lepicí hmotu v kombinaci s podkladním nátěrem, nebo bez něj.

5. Jak navrhnout nový zateplovací systém na stávající zateplovací systém

Jako izolant pro lepení na starý zateplovací systém můžeme použít desky z pěnového polystyrenu (EPS), desky z minerální vlny (MW) s podélnou orientací vláken nebo lamely z minerální vlny s kolmou orientací. Minimální tloušťka izolačních desek je 40 mm.

Tloušťky izolantů

Celková hmotnost obou systémů (vlastní hmotnost nového zateplení a hmotnost izolantu a vnějšího souvrství starého zateplovacího systému) nesmí překročit hodnoty v níže uvedené tabulce.

Tabulka celkových maximálních hmotností zateplovacích systémů

Vlastnosti souvrství je třeba ověřit tepelně technickým výpočtem – spočítat součinitel prostupu tepla U celé konstrukce, posoudit šíření vlhkosti konstrukcí a zjistit, kde v konstrukci dochází ke kondenzaci vodní páry.

Nový systém se může na starý upevnit běžným způsobem – desky z polystyrenu a minerální vlny se nalepí na rámeček po obvodě a tři body do plochy tak, aby spoj tvořil minimálně 40 % plochy desky, nebo celoplošně. Pokud použijeme lamelu z minerální vlny s kolmou orientací vláken, lepíme výhradně celoplošně na zubovou stěrku. Nevýhodou tohoto postupu je, že pravděpodobně bude docházet ke kondenzaci vodní páry v místě spoje mezi oběma systémy.

Výhodné je použít patentované technologie weber.therm retec 700. Drážky ve čtvercové síti 15 × 15 cm až 30 × 30 cm a prodyšná lepicí a stěrková hmota weber.therm Retec 700 (μ = 12) zajistí, že ke kondenzaci vodní páry nedojde v kritickém místě slepení obou systémů, ale až ve vrstvě izolantu nového zateplovacího systému kde nám to nevadí.

Kotvení systému hmoždinkami je nutné provést přes výztužnou síťovinu šroubovými hmoždinkami s ocelovým trnem do nosného podkladu, tedy do konstrukce obvodové stěny – ne do starého zateplovacího systému! Návrh je třeba vytvořit v souladu s ČSN 73 29 02 – Vnější tepelně izolační kompozitní systémy (ETICS) – Navrhování a použití mechanického upevnění pro spojení s podkladem. Hodnotu N_rk zjistíme výtažnou zkouškou hmoždinek a hodnoty R_joint a R_panel ze Stavebního technického osvědčení (STO) nebo Evropského technického schválení (ETA).

6. Jak navrhnout nový zateplovací systém na stávající zateplovací systém z pohledu certifikátů, ETA, ETAG 004 a ČSN

ETAG 004 jako řídící pokyn pro Evropská technická schválení vnějších kontaktních tepelně izolačních systémů s omítkou uvádí jako podklad zděné stěny z pálených, betonových a vápenosilikátových prvků, z prvků z autoklávovaného pórobetonu nebo z kamene za použití malty. Dále betonové stěny z monolitického betonu nebo z betonových prefabrikátů. Podklad musí mít třídu reakce na oheň A1 nabo A2-s2,d0 dle EN 13501–1 a minimální hustotu 820 kg/m².

Nový zateplovací systém lepený na starý je podle ETAG 004 mechanicky připevňovaný s doplňkovým adhezivem. Podklad pro hmoždinky je původní obvodová stěna, protože hmoždinky do stávajícího ETICS kotvit nelze. Dle tohoto pragmatického výkladu podkladem nemůže být stávající zateplovací systém, ale pouze nosná konstrukce obvodové stěny – zdivo či beton.

U zateplovacího systému na zdivu nebo betonu v souladu s ETAG 004 přenáší hmoždinky sání větru a lepicí hmota adhezí vlastní hmotnost systému do podkladu. U lepení na stávající zateplovací systém vzniká problém, jestli je schopen přenést namáhání smykem od přitížení novým zateplovacím systémem.

Pokud se bude nový zateplovací systém instalován na stávající, nejde o řešení podložené certifikátem, i když může jít o certifikovaný zateplovací systém, protože stávající zateplení není standardní podklad v souladu s certifikátem. Celý postup včetně důkladného prověření původního zateplení a návrh komplexního řešení pro nalepení nového zateplovacího systému na stávající je tedy celý na zodpovědnosti projektanta. Návrh je individuální, přizpůsobený konkrétní budově, a není možné jej použit například pro rodinný dům a poté beze změny pro objekt úplně jiný, například panelový dům.

Klíčovým bodem, na kterém závisí úspěch montáže nového zateplení na stávající zateplovací systém, je vyjádření příslušného pracovníka Hasičského záchranného sboru České republiky.

7. Závěrem

Potřeba snížení energetické náročnosti budov je aktuální především v důsledku rostoucích cen energií, ale i kvůli tlaku na snížení emisí skleníkových plynů. Je jasné, že s několik let starými zateplovací systémy, které již neodpovídají současným požadavkům na tepelnou ochranu budov, je třeba něco dělat. Pokud je stávající zateplení v pořádku, je určitě ekonomické i ekologické ho zachovat a nalepit na něj zateplovací systém nový, který doplní vrstvu izolantu na potřebnou tloušťku vyhovující současným požadavkům.

V případě nového systému lepeného na starý jde o běžný zateplovací systém s certifikátem dle jednotné směrnice ETAG 004 jen zdánlivě. Jedná se totiž o nestandardní použití, protože ETAG 004 definuje jako podklad pro ETICS pouze zdivo nebo beton. Lepení nového zateplení na stávající je možné, ne však certifikovaným zateplovacím systémem podle ETAG 004, ale doplněním o novou vrstvu izolantu. Zesílení stávajícího zateplovacího systému navrhne projektant v projektové dokumentaci a za celou navrženou konstrukci, včetně původních částí, nese v plné míře odpovědnost.

Projektant musí před začátkem stavebních prací posoudit statickou způsobilost podkladu stávajícího zateplení a navrhnout metodu pro provedení jeho průzkumu, případně způsob jeho sanace. Dále ve spolupráci s výrobcem zateplovacích systémů stanoví detailní skladbu nového zateplovacího systému s důrazem na výběr vhodné lepicí hmoty a podkladního nátěru. Součástí projektu musí být i výběr talířových hmoždinek na prokotvení celého souvrství obou systémů včetně ověření hodnoty charakteristické únosnosti hmoždinky výtažnou zkouškou.

Úkolem projektanta je také tepelně technický výpočet celého souvrství obou systémů a vyšetření oblasti kondenzace vodní páry v konstrukci. Pokud je to třeba, lze použitím patentované technologie weber.therm Retec 700 oblast kondenzace vodní páry přemístit do vrstvy izolantu nového zateplovacího systému, kde nepůsobí problémy.

Posledním, zato důležitým krokem je projednání celého řešení s odpovědným pracovníkem Hasičského záchranného sboru ČR, bez jehož souhlasu nelze zesílení stávajícího zateplení provést.

Ing. Tomáš Pošta, Saint-Gobain Contruction Products CZ, a. s., divize Weber

Nový ETICS lepený na stávající ETICS – řez konstrukcí

• A – podklad (zdivo nebo beton)
• B – šroubová hmoždinka s ocelovým šroubem
• C – omítka podkladu
• D – lepicí hmota
• E – izolační desky nebo lamely
• F – základní vrstva
• G – omítka

Nový ETICS lepený na stávající ETICS s použitím patentovaného postupu weber.therm Retec 700 – řez konstrukcí

• A – podklad (zdivo nebo beton)
• B – šroubová hmoždinka s ocelovým šroubem
• C – omítka podkladu
• D – lepicí hmota
• E – izolační desky nebo lamely
• F – základní vrstva
• G – omítka
• H – čtvercová síť drážek ve vnějším souvrství stávajícího ETICS zajišťující snížení ekvivalentní difúzní tloušťky celé konstrukce