Jak zabránit problémům z nadměrné vlhkosti vzduchu? | Družstva a SVJ | Bydlet v panelu

Vlhkost vzduchu a dýchání domu

V každém vzduchu je určité množství vodní páry, která může kondenzovat a nebo zůstane v plynném stavu. Vodní pára kondenzuje, když je jí hodně a sníží se teplota. S tím se ostatně každodenně setkáváme třeba při oroseném zrcadle v koupelně.

V prvé řadě je nutné zabránit kondenzaci vodní páry na površích, tedy stěnách, oknech, podlahách i stropech v bytě. Jinak totiž hrozí, že ve vlhku začnou růst plísně. Proč vodní pára před zateplením domu nekondenzuje? To je jednoduché. Příčinou je velice suchý vzduch v místnostech, protože netěsná okna velmi větrají. Po zateplení a výměně oken je NUTNÉ se naučit často větrat, jinak bude v místnosti velice vlhký vzduch a bude to obdobné, jako když se v koupelně sprchujeme.

Vlhkost vzduchu způsobuje i další problémy. Klasickým důsledkem větší vlhkosti vzduchu v místnostech jsou problémy s plochými střechami, kde je důsledkem vznik „boulí“ na střeše. Hydroizolace pak praská a do domu zatéká. Vlhkost však bohužel může způsobovat problémy v konstrukcích. V 80. letech bylo u starších domů s dřevěnými stropy velkým problémem to, že stropní trámy ve zdivu uhnívaly. To bylo dáno tím, že se kamna na uhlí vyměnila za etážové topení. Méně se tedy větralo a na trámech začala kondenzovat vodní pára. Trámy pak začaly hnít, což vedlo k pádu mnoha stropů. U panelových domů sice nemůže dojít k napadení dřeva, ale je nutné si uvědomit, že panely jsou kotveny pomocí ocelové výztuže. Pokud ta není dokonale zabetonovaná, což ve stycích obvykle není, dochází zde ke kondenzaci vodní páry a následnému urezávání kotvících profilů.

Vhodným a hlavně komplexním zateplením domu dostatečnou tloušťkou tepelného izolantu se veškeré problémy s vlhkostí eliminují, snad pouze s výjimkou míst, kde je pouze tepelná izolace. Zde je nutné dávat z vnitřní strany parozábranu, která zabrání pronikání vlhkosti z interiéru do exteriéru, respektive do tepelné izolace. To je všem jasné u podkroví rodinných domů, ale málokdo si uvědomí, že stejná situace je i okolo oken, kde je nutné dát zevnitř mezi okno a stěnu parotěsnou pásku.

Fyzikální vysvětlení

Absolutní množství vody, které může být ve vzduchu obsažené, závisí na tlaku a hlavně teplotě vzduchu. Proto používáme pojem relativní vlhkost vzduchu, který nám udává, kolik procent vodní páry je ve vzduchu, přičemž 100 % je množství vodní páry, kdy při dané teplotě začne vodní pára kondenzovat. A tak například při obvyklé pokojové teplotě, tedy +21°C a při relativní vlhkosti vzduchu 50% je částečný tlak vodní páry p“d = 1243 Pa, což odpovídá přibližně obsahu vody ve vzduchu v množství 9,2 g/m3. V zimním období, kdy je venku –15°C a relativní vlhkost 84%, je částečný tlak vodní páry p“d = 139 Pa, a to odpovídá přibližně obsahu vody ve vzduchu v množství 1,2 g/m3. Z těchto čísel plyne několik velmi zajímavých poznatků, které vysvětlují mnohé problémy s kondenzací vodní páry ve stavebních konstrukcích. Jednak je nutné si uvědomit rozdíl částečných tlaků vodních par, jenž je v tomto případě 1104 Pa. To je tedy tlak, kterým se vodní pára snaží v zimě protlačit stavebními materiály ven tak, aby došlo k vyrovnání částečných tlaků vodní páry.

Druhým zajímavým bodem v těchto číslech je, že vnější vzduch v zimě, i když má poměrně vysokou relativní vlhkost, je velmi suchý. Obsahuje 8× méně vody než vzduch v interiéru.

Důsledky pro praxi

Konstrukce musí mít v interiéru dostatečně vysokou teplotu. Je proto nutné dům dostatečně a hlavně všude zateplit. Okna musí být taková, aby způsobovala co nejmenší tepelný most ve všech částech. Například distanční rámeček mezi skly musí být z málo vodivého materiálu.

Tam, kde hrozí kondenzace vodní páry v konstrukcí (tam, kde je pouze tepelná izolace) musí být z vnitřní strany parotěsná fólie. Jedná se o tepelnou izolaci okolo oken, o lehké konstrukce jako jsou některé dřevěné lodžiové stěny, meziokenní výplně, u dřevostaveb a podkroví o celou konstrukci. Skladba stěny musí být navržená tak, aby vodní pára z konstrukce mohla difundovat ven. Pokud nemůže ven například proto, že je na ní hydroizolace střechy, je nutné zabránit vodní páře do konstrukce vstupovat. U zateplení stávajících plochých střech se proto nechává hydroizolace na střeše a teprve na ní se dává tepelná izolace s novou hydroizolací.

Zdroj

autorem článku je Ing. Roman Šubrt, sdružení Energy Consulting, o.s., roman@e-c.cz