Peníze na regeneraci bytových domů z evropských strukturálních fondů | Družstva a SVJ | Bydlet v panelu

Na co můžeme finance čerpat?

Finanční podporu je možné získat na dva typy projektů. Města mohou žádat o dotace na projekty revitalizace veřejných prostranství (obnova zeleně, městského mobiliáře, rekonstrukce chodníků, realizace technické infrastruktury, budování rekreačních ploch a dětských hřišť atd.), druhým typem projektů je pak regenerace bytových domů. O dotaci na tyto projekty mohou žádat vlastníci bytových domů, tedy města, bytová družstva, společenství vlastníků jednotek a další právnické a fyzické osoby vlastnící bytové domy. Dotace lze získat na úpravy vedoucí ke zhodnocení společných částí domů, tedy typově na zateplení domů, opravy nosných konstrukcí, sanaci základů, rekonstrukci technického vybavení domů nebo modernizaci lodžií a balkonů. Podpora na regeneraci bytových domů může dosáhnout výše maximálně 40 procent nákladů projektu pro všechny regiony NUTS 2 vyjma Jihozápadu (Plzeňský a Jihočeský kraj), kde počínaje rokem 2011 může být maximálně 30 procent.

Ve kterých lokalitách lze dotace čerpat?

Možnost získání dotace není celoplošná pro celé území České republiky. Podmínkou pro čerpání dotace je, že města mají zpracován tzv. Integrovaný plán rozvoje měst (IPRM). Tyto integrované plány byly určeny pro města nad 20.000 obyvatel, ne všechna města splňující tuto podmínku však svůj plán zpracovala. V březnu 2009 schválilo MMR plány pro 41 českých, moravských a slezských měst, která tak jsou oprávněnými žadateli pro oblast podpory 5.2. I v rámci těchto měst je však možnost čerpání dotace dále omezena. IPRM je totiž základní koordinační rámec navazující na celkovou vizi a strategii rozvoje města za účelem identifikace a řešení problémů rozvojových oblastí města. Při jeho naplňování dochází ke koordinaci odvětvových a územních politik měst a díky tomu nastává synergický efekt při čerpání finančních prostředků z evropských strukturálních fondů – alokace finančních prostředků je totiž koncentrována do geograficky vymezené zóny města. Obvykle se jedná o velká panelová sídliště trpící hustou zástavbou, minimem zelených a rekreačních ploch a špatným technickým stavem domů. Právě pro tato zanedbaná sídliště je dotace z IPRM určena.

Města se zpracovaným IPRM uvádí přiložená mapa, v každém městě je za realizaci integrovaných plánů zodpovědný manažer IPRM. Konkrétní otázky o realizaci IPRM v daném městě nejlépe zodpoví právě příslušný manažer – např. která část města patří do IPRM a je určena pro čerpání dotace, jaký je celkový objem finančních prostředků pro IPRM daného města, kolik již z této částky bylo vyčerpáno a kolik zbývá pro další zájemce nebo časový harmonogram výzev pro oblast podpory 5.2, které si jednotlivá města vypisují samy dle postupu realizace svého IPRM.

Informace poskytuje Centrum pro regionální rozvoj ČR

Obecné otázky k IPRM a realizaci projektů zodpoví Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR). Jde o příspěvkovou organizaci Ministerstva pro místní rozvoj ČR, jejímž základním cílem je pomoc při úspěšné realizaci projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů Evropské unie. CRR bylo založeno v roce 1996 a během své existence zastávalo funkci implementační agentury předvstupní pomoci EU (do roku 2004) a zprostředkujícího subjektu pro programy financované ze Strukturálních fondů EU v období 2004–2006.

V současném programovacím období 2007–2013 působí CRR jako zprostředkující subjekt pro některé oblasti podpory Integrovaného operačního programu a pro Operační program Technická pomoc. Mezi vybrané oblasti podpory, kde plní CRR roli zprostředkujícího subjektu, patří právě oblast 5.2 a projekty revitalizace veřejných prostranství a regenerace bytových domů.

Základem úspěchu projektů je jejich pečlivá příprava a intenzivní konzultace s poskytovatelem dotace. CRR proto pro zájemce o dotace pořádá školení a semináře o vyhlášených výzvách a dalších aktivitách spojených s IOP a zároveň poskytuje žadatelům a příjemcům podpory bezplatné konzultace. Pracovníci CRR jsou připraveni poradit s vyplněním žádosti i při samotné realizaci projektu. Unikum CRR spočívá v tom, že vedle své pražské centrály disponuje sítí osmi poboček, které působí jako kontaktní místa pro jednotlivé regiony NUTS 2.

CRR vedle informační a konzultační činnosti vykonává také kontrolní činnost. Po obdržení žádosti o dotaci probíhá řada kontrol, především posouzení přijatelnosti projektu, kontrola formálních náležitostí projektu a analýza rizik. Mezi nejčastější chyby v žádostech patří chybějící či neúplná povinná příloha, nesoulad mezi údaji v žádosti a přílohách (například mezi údaji v žádosti a údaji v projektové dokumentaci) nebo chybějící podpis statutárního zástupce. V případě zjištěných nesrovnalostí vyzve CRR žadatele k doplnění, respektive úpravě žádosti. Žadatelé a příjemci by nicméně měli klást zvláštní důraz na dodržení všech náležitostí a postupů, které jsou obsaženy v Příručce pro žadatele a příjemce (ta je dostupná na www.crr.cz nebo na www.strukturalni-fondy.cz/iop/5–2), a v případě nejasností včas konzultovat s odbornými pracovníky CRR.

Výběrové řízení musí být zcela transparentní!

Dalším kritickým bodem pro realizaci projektů může být příprava výběrových řízení. Výdaje v projektech spolufinancovaných z evropských fondů totiž mohou být uznány pouze na základě výběrového řízení, které splňuje základní principy transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Příjemci dotací při realizaci výběrových řízení ale často chybují, nejčastěji nedodržením předepsaných lhůt, neúplným dokladováním jednotlivých úkonů, nesprávným stanovením druhu veřejné zakázky, nedovoleným rozdělením předmětu zakázky nebo stanovením netransparentních hodnotících kritérií. Všechna tato pochybení mohou mít za následek v krajním případě až vracení dotace či její části. CRR proto poskytuje konzultační činnost i v oblasti veřejných zakázek při přípravě zadávací dokumentace a během celého průběhu výběrového řízení tak, aby proběhlo plně v souladu s platnou legislativou a závaznými postupy Evropské unie.

Jaký je aktuální stav výzvy?

Oblast podpory 5.2 patří k nejúspěšnějším oblastem podpory v rámci IOP, od vyhlášení výzvy do konce října 2011 bylo podáno již 827 žádostí o podporu, z toho 108 projektů na revitalizaci veřejných prostranství a 719 projektů na regeneraci bytových domů.

Nejvíce projektů předložila města Mladá Boleslav, Pardubice, Strakonice, České Budějovice, Kroměříž nebo Vsetín, z hlediska objemu finančních prostředků dominují Nový Jičín, Český Těšín, Brno a Pardubice. Konečným příjemcům již bylo proplaceno 1,2 mld. Kč, doposud přijaté a schválené žádosti o podporu dosahují celkové výše tři miliardy korun (uvedená částka představuje výši podpory z evropských fondů, celkové náklady projektů realizovaných v oblasti podpory 5.2 přesahují šest miliard korun). Větší část prostředků z IPRM tak již byla vyčerpána, stále však zbývá dostatek prostředků pro další zájemce o tuto formu podpory.

Výsledky hovoří samy o sobě

V současné době již CRR registruje první konkrétní výsledky projektů, ať už se jedná o zrekonstruované a zateplené panelové domy, nová okna, opravené výtahy nebo modernizované vstupní chodby a další společné prostory v domech, ale také opravené chodníky, nová zpevněná parkoviště a autobusové točny, rekonstruovaná náměstí, rekultivované parky či dokonce nový městský park na místě bývalé vojenské střelnice. To vše v uplynulých měsících a letech změnilo prostředí českých měst.

„Díky evropským dotacím se městům daří zlepšovat kvalitu života svých obyvatel, ale také celkového prostředí. Opravená náměstí a nové městské parky se znovu stávají přirozenými centry života měst, kam mohou občané bez obav vyrazit trávit svůj volný čas. Také návštěvníci měst se jistě budou rádi vracet do příjemného prostředí, kde nebudou muset kličkovat po rozbitých chodnících a vyhýbat se neudržovaným křoviskům. Podobných příjemných míst navíc může přibývat, neboť výzva pro předkládání nových projektů stále probíhá a konkrétní příklady realizovaných projektů se mohou stát inspirací pro další zájemce,“ přibližuje smysl těchto projektů Markéta Reedová, generální ředitelka Centra pro regionální rozvoj ČR.

Foto: bytový dům v Kroměříži v původním stavu před zahájením projektu (2010) a po rekonstrukci (2011). Autor foto: Dagmar Pavlíková

// Autor textu: Vilém Řehák, tajemník CRR ČR, více info na crr@crr.cz//