Exteriér | Bydlet v panelu

Okna mají pro dům i pro nás hodnotu. Přístup k přirozenému světlu znamená přísun energie a zlepšení nálady. Okna v domě, to je také možnost větrání, přísun vzduchu, kontakt s vnějším prostředím a přehled o tom, co se venku děje. Všímáte si, že právě okna jsou rozhodující pro utváření podvědomého dojmu z místnosti? A nejen to. Dávají výpověď o celkovém souznění domu, či bytu. V neposlední řadě významně ovlivňují energetickou spotřebu. Jsou nejslabším tepelně izolačním prvkem domu – místem možných tepelných ztrát, ale také významných tepelných zisků.

Měsíční účty za energie se u málokoho setkávají s nadšením. Výdaje na teplo v zimě a za klimatizaci v létě totiž tvoří v rodinném rozpočtu nemalou částku. Přitom snížit tyto náklady lze velmi jednoduše, například správným zateplením domu. Úspory pak mohou dosáhnout až desetitisíců korun ročně. Až do roku 1980 se stavěly domy s roční potřebou tepla v rozmezí 150 až 300 kWh/m2 vytápěné plochy. Od počátku tohoto století je doporučený standard v rozmezí 50 – 90 kWh. Dá se očekávat, že v roce 2020 bude vyžadována výstavba, která zajistí potřebu tepla jen kolem 20 kWh/m2 vytápěné plochy. Z uvedených údajů je zřejmá tendence ke zpřísňování požadavků, jejímž výsledkem bude mimo jiné i vzrůstající význam otázky energetických nákladů při volbě bydlení. Jaké úspory jsou reálné?

Zateplení domu nám pomůže výrazně snížit náklady na vytápění. Nejčastěji používaným materiálem je polystyren. Kolem jeho využití jako velmi účinné tepelné izolace ale často kolují různé polopravdy až vyslovené omyly. Pojďte si spolu s námi na šesti jednoduchých otázkách otestovat, jak si s polystyrenem rozumíme. Anketu připravili odborníci ze Sdružení EPS ČR.

Panelové domy byly navrhovány s poměrně velkými odstupovými vzdálenostmi jednotlivých bloků domů. V době výstavby se neposuzovaly jednotlivé byty z hlediska úrovně denního osvětlení, ale byly použity unifikované panelové soustavy včetně standardních odstupových vzdáleností, které byly navrženy v závislosti na výšce okolních objektů. Okna většiny panelových domů byla poměrně velká a stínící konstrukce lodžií nebyla větší než 1,2 m. Současná úroveň denního osvětlení místností panelových domů je zpravidla vyšší, než jsou normové požadavky.

V poslední době se na trhu objevily nové kotevní systémy využívající kombinace mechanického kotvení a lepení zajišťující stabilitu izolantu při sání větru. Lepící kotvy se mechanicky přikotví přímo na upravený podklad v rastru doporučeném výrobcem a ověřeném statickým výpočtem. Před přilepením izolační desky, která je opatřena lepidlem podle technologického předpisu, se nanese na hlavy kotev příslušné lepidlo, které zajistí soudržnost kotvy s podkladem. Tento systém umožňuje použití tloušťky tepelného izolantu až 400 mm.

Zateplovací systémy jsou v současnosti navrhovány z pohledu ekonomické návratnosti vzhledem k minulým cenám energií. Během několika let tak může být tento způsob rekonstrukce zastaralý. V rámci tohoto článku bude posouzena ekonomická efektivita zateplení objektu – jeho návratnost se zohledněním růstu cen energie. Zvláštní pozornost je třeba věnovat způsobu kotvení zateplovacího systému, protože optimální tloušťky tepelné izolace z hlediska ekonomiky nejsou v České republice doposud běžně navrhovány.

Zateplování domů a budov je v současné době nejen v České republice doslova hitem. Majitelé objektů se čím dál častěji zabývají tím, jak čelit rostoucím cenám energií a jak eliminovat tepelné ztráty. K nejúčinnějším způsobům izolace objektů patří kvalitní zateplení. V české republice se k tepelné izolaci budov používá několik izolačních materiálů, nejčastěji je to pěnový polystyren (EPS). Přestože zateplování panelových a rodinných domů probíhá již řadu let, stále kolem tepelné izolace domů panuje řada mýtů a polopravd. Níže představujeme nejčastějších 5, které o zateplování kolují.

Po celou dobu výstavby panelových budov se používalo několik základních variant zastřešení. Nejčastější byly jednoplášťová plochá střecha a dvouplášťová plochá střecha s větranou vzduchovou mezerou. Zejména v podhorských oblastech však najdeme i střechy šikmé, sedlové, případně valbové s malým sklonem.
Jako tepelná izolace se u panelových budov používaly zpočátku škvára a škvárobetony, následně plynosilikátové dílce, posléze pěnový polystyrén a rohože ze skelných vláken. Se zvyšováním ceny energií však stávající tepelné izolace ve střechách panelových domů přestávají stačit. Je třeba řešit navýšení izolací. Pokud se řeší častý problém zatékání střech, je nejlépe také zároveň vyřešit i dodatečné zateplení. Nyní ho lze provést jednoduše a efektivně technologií MAGMARELAX®.