Důchod bude chudý, Češi si na něj spoří málo | Finance | Bydlet v panelu

Když se vezme v úvahu, že v roce 2010 byl průměrný starobní důchod 10 065 Kč , tak je zřejmé, že stát nezajistí všem takovou penzi, s jakou by byli spokojení. Aby si lidé i v důchodu zachovali životní standart, nezbude jim nic jiného, než si na něj spořit. Jenže to se jim moc nechce. Celých 48 % dospělých na penzi nemyslí, buď na spoření nemají dostatek peněz nebo je raději investují do jiných věcí či si je užijí.

„Překvapilo nás, jak moc je v lidech zakořeněné přesvědčení, že by je měl stát zaopatřit i v důchodovém věku,“ říká k výzkumu Petr Hutla, člen představenstva ČSOB a vrchní ředitel distribuce, a doplňuje: „Naštěstí je zřejmé, že si lidé čím dál víc uvědomují dlouhodobou neudržitelnost tohoto stavu a sami již spoří.“ To potvrzují také data, jelikož 31 % respondentů je přesvědčených, že oni sami jsou zodpovědní za to, zda si zachovají životní úroveň i ve stáří.

Nejoblíbenější možností, jak si spořit na penzi, je penzijní připojištění. To preferují tři čtvrtiny všech dotázaných, hned na druhém místě se usadilo životní pojištění, které by si zvolilo 40 % lidí. Úspory by svěřili také spořícím účtům, termínovaným vkladům či stavebnímu spoření.

Lidé by měli šetřit na důchod 2 500 Kč měsíčně

V současné době si pětatřicátníci spoří průměrně pouze 806 Kč měsíčně. Tyto peníze se sice postupem času nasčítají, ale jen na výsledné měsíční přilepšení 2 727 Kč k důchodu. Kdyby pětatřicátník chtěl penzi 17 500 Kč, tak by se musel z výplaty uskromnit o 2 457 Kč, které by si šetřil. To však mladší generace neslyší ráda. Ač si necelá čtvrtina Čechů myslí, že by se na stáří mělo začít spořit již od 18 let, tak v tomto věku (18 – 30 let) na důchod nemyslí přes 71 % mladých. Obecně platí, že si více spoří lidé v předdůchodovém věku a zároveň s rostoucím věkem u nich klesají nároky na penzi. Jinými slovy jsou skromnější. Stačilo by jim o pět tisíc méně (tedy 10 až 15 tisíc Kč).

I když průzkum ukázal, že si lidé uvědomují, že by si měli na stáří spořit, tak na druhou stranu vyšlo najevo, že Češi pořád ještě spoléhají na stát. Podle nich to bude on, kdo se o ně jednou postará. Když už lidé šetří, tak málo či nevyužívají dostatečně produkty, které jsou primárně k tomuto účelu určené. „Domácnosti spíše preferují bankovní vklady a stavební spoření. Penzijní fondy a životní pojištění u nás i přes vzestupný trend hrají mnohem menší roli, než je tomu ve finančně vyspělejších zemích,“ vysvětluje Tomáš Sedláček, hlavní makroekonomický stratég ČSOB. Lze však očekávat, že poměr se bude v budoucnosti měnit s tím, jak Češi budou chtít prožít poklidný a „bohatý“ podzim života.