Teplem se musí šetřit
Při úvahách o tepelné pohodě v našich bytech bychom měli hned zpočátku vyloučit situaci, kdy šetříme na úkor vlastního pocitu tepelné pohody. Každý člověk se řídí podle svého vlastního hodnocení tepelné pohody a od toho se, pochopitelně, odvíjejí i jeho náklady na energii, spotřebovanou na vytápění. Na rozdíl od některých jiných úsporných opatření, tady v řadě případů můžeme začít šetřit třeba hned a někdy i zcela zdarma. Stačí, když budeme dodržovat některé základní zásady.
Starou známou bolestí bytů v panelácích je jejich malá velikost, kdy se snažíme každý centimetr místa maximálně využít. Každá překážka, která stojí mezi radiátory a prostorem, nás okrádá o teplo. Pokud dovolíme teplu správně cirkulovat místností, můžeme ušetřit až 25 procent energie potřebné na vytápění.
Největším polykačem našeho tepla jsou ale nejrůznější obestavby radiátorů. V přední části sice mívají otvory, ty jsou ale pro požadovaný prostup tepla nedostatečné. Dalším, ještě závažnějším nedostatkem bývá pevná horní plocha, bez větracích mřížek, které by alespoň částečně dovolovaly teplému vzduchu stoupat vzhůru.
Na závadu jsou také kusy nábytku, stejně jako dlouhá záclona nebo závěs. Proto je jejich vhodná délka jen po desku parapetu. Tímto způsobem dokáže unikat skutečně značné množství tepla. Typickým problémem jsou na pohled efektivní konzole, které byly standardně montovány do panelových bytů. Pokud si obyvatelé bytu ještě pořídili závěsy až k podlaze, mohli celkem s určitostí v zimě počítat s nižší teplotou. Po setmění se totiž závěsy zatáhl, a tak po řadu hodin zůstalo důležité teplo uzavřené mezi tkaninou a oknem, odkud se postupně odvětrávalo.
Možná to bude znít až neuvěřitelně, ale kolem 30 až 45 procent ztrát mají na svědomí okna a vstupní a balkonové dveře. Dobře utěsněnými okny se dá uspořit až 10 procent nákladů na vytápění. Přitom musíme mít na paměti, že stejně tak, jak nám teplo utíká ven, stejnými místy k nám z vnějšího prostředí proniká chlad. Zde do hry vstupují další faktory – umístění oken vzhledem ke světovým stranám, kdy nejvýhodnější je jih, umístění bytu z hlediska nadzemní výšky a místní povětrnostní podmínky.









