Rekonstrukce třípokojového bytu - společnost Nabastav | Soutěž TOP PANEL 2012 | Bydlet v panelu

S jasně čitelným stylem

Vzhled bytu nezapře rukopis svého majitele, který se pohybuje v oblasti informačních technologií. Z jasně zadaného cíle neustoupil ani o krok. Zvolené materiály, barevnost a řešení vtiskly bytu nekompromisní styl. Jeho podobu výrazně ovlivnil výběr obkladů a podlahy. Majitel zvolil dva základní materiály, u nichž si přesně vybral z široké škály struktur a odstínů.

Dominantní roli v bytě převzala antracitově šedá. Ve vstupní části bytu je v této barvě položena dlažba ve formátu 45 × 45 cm a antracitová šeď převládá také v koupelně, kde našel své místo keramický obklad z mimořádně zdařilé série Concept značky Rako. Přesto místnost nepůsobí tmavě. Obklad v kombinaci antracitové a béžové ozvláštňují vsazované úzké tmavě červené skleněné proužky. Celek vypadá velmi atraktivně, přitom svou stylovou čistotou a skladbou barevnosti nechává vyniknout eleganci tvarů sanitárního vybavení. Ve stejném stylu je řešena i sousedící toaleta.

Totožný tmavě šedý obklad byl použit i pro obložení zadní stěny kuchyňské sestavy, která je, jak jinak, také v tmavě šedém provedení. Jednolitou tmavou plochu rozbíjí světlá pracovní deska v dezénu evokujícím umělý kámen.

Protiváhu chladné tmavé barvě obkladů a dlažby tvoří laminátová podlaha, která je položena ve všech místnostech s výjimkou vstupní části bytu, koupelny a toalety. Pro kontrast byla zvolena světlejší podlahová krytina s dynamickou kresbou – Ocean-Teak ze série Classic značky Parador.

Neprávem opomíjeným prvkem vybavení bytu, který ale také umí do stylu bydlení hlasitě promluvit, jsou dveře. Majitel si vybral dveře bezfalcové v dekoru tmavšího ořechu, opět s výraznou kresbou.

Co může byt dnes nabídnout?

I když jsme se hned zpočátku věnovali materiálům a barvám, které jsme po vstupu do bytu vnímali jako první, základní podmínkou funkčnosti každého bytu je správná dispozice. Při hledání vhodného řešení spolupracoval majitel s architektem Josefem Mackem, kterého znal již dříve. Výsledkem byl projekt, který sliboval, že bydlení bude bezezbytku splňovat požadavky svého vlastníka.

Původní stav

Původně čtyřpokojový byt je vměstnán na 70 m2. Předchozí vlastník před několika lety provedl rekonstrukci, při které spojil dva pokoje dohromady, čímž dispozici změnil z 4+kk na 3+kk (půdorysné řešení původního stavu je umístěno v horní části snímku).

Další úprava, při které propojil koupelnu s toaletou, je však u této velikosti bytu nepřípustná a odporuje stavebnímu zákonu. Současnému majiteli ale velmi vyhovoval dostatek denního světla – není mnoho panelových bytů, které jsou umístěny tak, aby okna místností mohla směřovat hned na tři světové strany, které jsou zároveň všechny osluněné.

Jak je to nyní?

Protože obytná plocha celého bytu je jen 70 m2, jsou pokoje menší, než bývá u většiny panelových bytů obvyklé. „Přesto jsem nechtěl žádné místnosti spojovat. Dříve jsem bydlel v pronájmu s více spolubydlícími a měl jsem dostatek příležitostí si vyzkoušet, jak důležité je, aby měl každý v bytě své soukromí – zkrátka možnost zavřít za sebou dveře,“ vysvětluje majitel bytu důvody, proč se rozhodl vrátit bytu jeho původní řešení 4+kk.

Důraz byl kladen na velikost koupelny, která mírně ukrojila ze sousedící kuchyně, kam se přesto pohodlně vešla dostatečně velká kuchyňská sestava. Své místo dostala zpět samostatná toaleta. Úpravy v poměrech velikostí některých místností vycházely z předem daného budoucího způsobu využití. (Nový stav bytu je v dolní části snímku).

V koupelně se určitě zdržíme

V rámci předchozí částečné rekonstrukce bylo vybouráno také umakartové jádro. Předchozí majitel koupelnu ani toaletu nezvětšoval, ale aby poskytly více místa, spojil je dohromady.

„Společná koupelna s toaletou, pokud se v bytě nenachází druhé samostatné WC, je v bytě 4+kk nepřípustná. Kdyby rekonstrukce původního majitele byla provedena v souladu se stavebním zákonem a bylo k ní vydáno stavební povolení, nikdy by nebylo možné získat souhlas s úpravami v této podobě,“ upozorňuje Martin Klíma ze společnosti nabastav, která tuto rekonstrukci realizovala.

„I v případě, že by to bylo z pohledu stavebního úřadu v pořádku, stejně bych v rámci rekonstrukce chtěl vrátit zpět samostatné WC a koupelnu,“ konstatuje současný vlastník bytu.

Důležitá byla také velikost koupelny a toalety. Hledání možností, jak je zvětšit, bývá jeden z největších problémů, které rekonstrukce panelových bytů provází. Čelní stěna toalety a koupelny byla mírně posunuta směrem do chodby, kde ale přesto zůstalo dostatečně velké místo pro pohodlnou předsíň. Nová koupelna také zhruba o metr zkrátila sousedící kuchyň. Její výsledné rozměry můžeme v rámci panelákových bytů označit za luxusní.

Ke cti autora projektu architekta Josefa Macka nutno dodat, že se u koupelny nespokojil jen se zvětšením prostoru, ale vnesl do koupelny řadu zajímavých řešení, včetně jasného členění prostoru. Hned vpravo nás zaujme masivní, na zakázku vyrobená dřevěné deska, do které je osazeno designové zápustné umyvadlo od firmy Perfecto design. Výsledkem tohoto spojení je nejen efektní kontrast bílé sanitární keramiky a masivní plochy s tmavou kresbou dřeva, ale i velký prostor pro odkládání. Pod deskou je umístěna i pračka, která tak v koupelně nikde nepřekáží.

„Všichni výrobci nabízejí desky současně s umyvadly. Měl jsem ale svou představu. Dlouho jsem nemohl najít firmu, která by nabízela masivní desky na míru, které by ovšem splňovaly podmínky odolnosti proti vlhku. Velký výběr a naprosto bezproblémové jednání jsem našel ve společnosti Chameleon design,“ doporučuje majitel bytu.

Co v koupelně běžně nenajdeme

Chválou nevšední desky a designového umyvadla ale naše exkurze v nové koupelně zdaleka nekončí. To nejzajímavější nás teprve čeká. Konec desky totiž vymezuje také konec „suché zóny“. Nepřehlédnutelnou hranicí je i zhruba deseticentimetrový schod, kterým začíná „mokrá část“.

Ve zvýšené části koupelny je vpravo umístěna vana. Její jednoduchý a elegantní tvar velmi dobře zapadá do celkového pojetí. Za pozornost ovšem stojí i její umístění. Je usazena v úrovni snížené „suché zóny“, takže když do ní z vyvýšené části koupelny vstupujeme, vnímáme ji jako zapuštěnou. Je až s podivem, o kolik snadněji se nám díky tomuto snížení do vany vstupuje.

„Mokrá zóna“ na vyvýšeném stupni ale nebyla navržena kvůli našemu pohodlí, i když je to bezesporu příjemná výhoda. Vlevo ve výklenku se totiž nachází místo pro sprchování a zvýšenou podlahou je veden odpad. Sprchový kout v jeho klasické podobě zde ale nehledejte – prostor tvoří otevřená nika bez jakýchkoliv dveří, v níž je umístěna velká hlavová sprcha, doplněná sprchou ruční. Mírný spád podlahy odvádí vodu k nerezovému odtokovému žlábku. Protože majitel bytu počítal s tím, že v okolí otevřeného sprchového koutu bude více mokro i mimo vymezený prostor, je v této zóně instalováno podlahové topení, aby dlažba rychleji osychala.

V rámci rekonstrukce zde byly připraveny kompletní audiorozvody pro kvalitní poslech hudby při relaxaci.

I toaleta zasluhuje pozornost

Že je toaleta tak malá místnost, že pro ni není potřeba vymýšlet cokoliv více než obvyklý standard? Naopak – cítit se na WC příjemně je pro nás důležitější, než si uvědomujeme, a péče věnovaná detailům této místnosti se vyplatí. Příkladem může být originální řešení povinného přístupu do instalační šachty, která se nachází za klozetovou mísou. Nejsou zde žádná obvyklá dvířka a po uzavření přístup do šachty naprosto splývá s okolním obkladem.

Dobré tipy:

• Nové rozvody vody bývá často nutné řešit přizdívkou. Ta je obvykle ukončena v takové výšce, abychom ji mohli využít pro odkládání věcí kolem vany. V tomto případě však byla vytažena až ke stropu, zčásti i proto, aby skryla nevzhlednou dvojici trubek u stěny. Díky tomu vznikly dvě niky, které mohou sloužit jako odkládací prostor. V koupelně se s podobným řešením nesetkáváme často, je ale bezesporu efektní.
• Zvýšená část koupelny, která začíná na úrovni vany, je určena pro takzvaný „mokrý“ provoz. Při přípravě projektu se předpokládalo, že kvůli zcela otevřené sprchové nice zde bude výrazně více morko, než bývá obvyklé – proto je pod dlažbou v této části umístěno podlahové vytápění, aby povrch rychleji osychal. Podlaha v nice má mírný spád směrem k odtokovému žlábku a jak běžný provoz potvrdil, je to zcela dostačující řešení.
• S dřevěnými deskami se v koupelně setkáváme většinou jako se součástí usazení umyvadla. Zde si ji majitel pořizoval samostatně a na míru. Deska je uchycena pomocí dvou konzolí, upevněných ve stěně. Masivní vzhled právem přitahuje pozornost, v první řadě se ale jedná o velmi praktickou součást koupelny, která poskytuje skutečně nebývale velkorysý prostor nejen pro odkládání, ale i pro zakrytí horní části pračky. Ta díky tomu na rozdíl od většiny jiných koupelen vůbec nepřekáží a nenarušuje celkový vzhled.